Změna je život nebo snad život je změna? Slýcháme to neustále. A čeština si umí tak krásně pohrát se slovíčky! Změna je také slovo, které má spoustu variací přídavných jmen: změna velká, příjemná, těžká, radikální, neustálá, nevyhnutelná, hezká, lákavá, nečekaná, negativní…
Každý občas přemýšlí, že by potřeboval ZMĚNU. Změnit práci, bydlení, styl oblékání, jídelníček, svůj postoj, své návyky a tak dále..
Pravdou je, že i když se změny ve spoustě případech tak trochu bojíme a snažíme se jí vyhnout, změna je to jediné co je v životě jisté!
Vše se neustále mění a díky tomu se celý život vyvýjí.. naše těla se mění.. den a noc se mění.. počasí se mění.. a tak se nevyhnutelně měníme i my..
Pamatuji si, že mi kdysi někdo řekl „on se už nezmění“.. Bylo to o mém bývalém partnerovi.. nějakou dobu jsem věřila, že lidé se nemění.. než jsem to začala pozorovat na sobě..
Já sama teď prožívám velkou změnu, mohla bych ji také popsat jako nevyhnutelnou, příjemnou ale někdy náročnou..
Sedím před obrazovkou počítače už několik hodin, každý den a to jsem před pár lety tvrdila, že přesně tohle se nestane! Vytvářím si web a sociální sítě a příjde mi, jak lehce se dá v tomto virtuálním světě ztratit!
Jenže někdy jsou věci, které odmítáme, nutné přijmout a pracovat na nich…
Pravdou je, že přes monitor vidím na zahradu, tady už jarní, lehce pučící s pár květy, zelenou trávou a do toho od rána prozpěvují ptáčci.
A to je má další změna: změna příjemná, nová i vzrušující a tou je, že žiji na jihu Evropy na jednom řeckém ostrově.
V mém životě jde jedna změna za druhou a věřte mi, také se mi do nich většinou nechce. Ten pocit že ztrácím jistotu, která je ale samozřejmě i tak nejistá.. ano ale.. je pohodlnější zůstat v tom, co známe, co se nám zdá bezpečnější a pěkně se v tom rochnit..
Jenže někdy je změna opravdu nevyhnutelná a pokud se po ní nenatáhneme, můžeme být k ní dotlačeni násilím..
S tím mám bohu-žel velké zkušenosti..
Neposlouchala jsem své tělo, které mi neustále opakovalo abych už opustila svůj způsob života, který byl scela jistě zábavný a akční, ale také velmi náročný, nezdravý a stresový.. a tak jsem skončila ve 33 letech v nemocnici s diagnózou o které jsem nikdy předtím ani neslyšela..
Co tím chci říct? Že spousta našich zdravotních obtíží, jsou signály ke změně! A i ty se vyvíjejí, což znamená, že když neposloucháme, přejdou do chronických a autoimuitních nemocí…
Každý jsme jiný a tak máme každý jiné potřeby a jiné způsoby k provedení změny. Někdo potřebuje ty extrémní, radikální, velké a rychlé změny a někdo radějí ty postupné, jemné a pomalé.
Důležité je nedat se „zlanařit“ okolím a své změny opravdu cítit. A pokud je cítíme, tak se naopak nedat odradit tím, že nás okolí nechápe!
Je dobré zeptat se sam/a sebe:
- Bude tato změna pro mě přínosná? – ne pro mé ego a mysl ale pro mé srdce a duši
- Co byl ten první spouštěč? – prostě to ke mně přišlo, cítil/a jsem to?
- Kde si přeji být? – po čem moje duše touží?
Co když ale změna příjde „sama“ a nečekaně? Třeba nás z té práce nakonec vyhodí nebo se s námi rozejde partner/ka. Je nutné si říct, že:
I změna, která se jeví pro nás jako „negativní“ je velká příležitost!
Naše mysl nám bude říkat tak to být nemá, ale ať je to co chce věřte, že přesně tak to být má a čím rychleji tento fakt příjmeme, tím jednodušší proces pro nás bude.
A život jde dál. 
Samozřejmě toto příjmutí nemusí být úplně jednoduchý proces!!! A tak si můžeme dovolit pokračovat krůček po krůčku..
Každá změna sebou nese své ztráty a benefity.. a každá změna nás může také pěkně vystresovat..
Mudr. Jan Vojáček říká, že je dobré se vědomě vystavovat menším změnám a tím se zpružnit. Například když jezdíte do práce vždy tramvají, nečekaně se rozhodnete, že pojedete autobusem a tím vyběhnete ze zajetých kolejí. (Změna je lék – Jan Vojáček: jak ve vlastním organismu probudit schopnost samoléčby – Příznaky transformace)
Může se to zdát jako drobnost, ale zpružní to tělo a mysl.. a tím se stanou pružné i cévy a nervy, které jsou nutné k tomu aby signály probíhaly správně a tělo netrpělo tím, že my se změně bráníme. Protože to nám může přinest jen bolest a onemocnění.
Proto příjíměmě změnu jako součást našeho života.
Jedna moje kamarádka se rozhodla pro změnu a její okolí reagovalo slovy: „Teď v této době?“ a ona na to: „Když ne teď tak kdy jindy?“
A tak na závěr můžu jen dodat, že bychom měli být šťastní, že žijeme v době kdy změny dělat můžeme! A že v této době dokonce existují specialisté, kteří nám s touto změnou mohou pomoci!
Jsem nutriční teraputka s celostním přístupem. Zaměřuji se na rovnováhu těla, duše a mysli, za pomoci vyvážené, nutričné bohaté stravy a prospěšného živnotního stylu. Více o mně si můžete přečíst v mém příběhu..