Můj příběh
Je mi krásných 40 let a momentálně žiji na řeckém ostrově Lesvos, na venkově, v klidu. Užívám si zpěv ptáků a každodenní dlouhé procházky k moři a k „mému“ zelináři, který pěstuje vše v bio kvalitě na svém políčku.
Cítím klid v duši povětšinu času a to mě ujišťuje, že jsem tu správně. Cítím se dobře ve svém těle a cítím jak i má mysl se dokáže zastavit a být klidná. Pozoruji tuto rovnováhu s radostí a lehkým úsměvem na rtech.
Žít naplno
Ale byly doby kdy to bylo úplně jinak. Od 18ti let jsem žila v naší stověžaté Praze, byla jsem mladá se spoustou energie a tak jsem si začala budovat kariéru a žila velmi rychlý život. Práce, studium na vysoké školy, cestování, noční život se spoustou přátel – netouží snad každý po takovém PLNÉM ŽIVOTĚ?
Že bych potřebovala změnu?
S každým ale takto prožitým rokem mi přibývaly zdravotní problémy jako alergie, ekzém, migrény, ale i neustálá nachlazení, které jsem jen potlačovala léky. Práce mi přinášela více a více stresu, který jsem neuměla zpracovat a radost v životě mi přinášela vždy nejvíce koupená letenka někam hodně daleko. Přemýšlela jsem samozřejmě o změně práce, ale po každoměsíčním přírůstku na účtu se mi do toho zase už nechtělo.
Ve 30 letech po náročném rozchodu s přítelem, závěrečných zkoušek na vysoké a do toho vyřizování hypotéky na konečně „můj“ byt, jsem přestala spát.. Tělo bylo unavené, ale nedokázala jsem usnout.. Byla ze mě zombie a já si připadala, že asi prostě umřu. Nakonec jsem zvolila cestu antidepresiv a snažila se najít aspoň trochu smysl žít a začít fungovat jako „normální“ člověk.
Bohužel jsem se ale neponaučila a hned jak mi bylo trochu lépe, vysadila jsem prášky a rozhodla se opět ŽÍT NAPLNO. V práci jsem pokračovala, i přes nekončící stres, přinášela mi přeci dostatek peněz! Neuměla jsem odpočívat a vždy jsem chtěla stihnout vše…
Když tělo řekne dost
Ve 33 letech jsem se jednoho rána po takovém „naplno prožitém“ víkendu probudila s bolestí za pravým okem a takovou jakoby mžitkou přes půlku oka.. Cítila jsem se vyčerpaná a říkala jsem si, že je to zase nějaká divná migréna. Ale nebyla.. V nemocnici mi diagnostikovali infarkt očního nervu. Velmi netypická diagnosa pro mladého člověka.
Život (vesmír) mne zastavil, protože jsem ostatní signály v podobě zdravotních problémů přehlížela. Asi bych to mohla popsat jako totální „burnout“ s následky.. ani po měsících na různých lécích se mi zrak na toto oko plně nevrátil..
Moje velká změna
A tady začala moje transformace. V mém životě se změnilo úplně všechno. Něco okamžitě, něco se utvářelo (a stále utváří) postupně. Prošla jsem si všemi možnými terapiemi abych se zpomalila abych se přesunula více dovnitř sebe a naučila se poslouchat potřeby svého těla a také své duše.
Nakonec jsem po ajurvédské dvoutýdenní očistě zjistila, že Praha už není místo pro mě. Od té doby jsem žila na všech kontinentech světa a zkusila si jaké to je minimalizovat náklady na minimum a žít velmi jednoduše.
Ne vždy to bylo jednoduché! Po vystoupení z mé komfortní zóny, když jsem prodala svůj pohodlný byt, jsem narážela na všemožné překážky… měla jsem strach a pochybnosti kdy jsem se musela ptát sama sebe jestli tohle je to co chci..
Při mých cestách jsem navštěvovala různá meditační centra a začala naslouchat také své duši. Pochopila jsem, že ŽÍT NAPLNO znamená úplně něco jiného. Znamená to žít v harmonii všech částí sebe sama – těla, duše a mysli.
Také jsem pochopila krásu jednoduchosti, naší přirozenosti a léčivou schopnost přírody.
Kompletně jsem změnila stravování a začala experimentovat se svým tělem a zjišťovat co je pro mne dobré a co ne. Vyzkoušela jsem na sobě všechny možné typy diet a různých očist.
Například po třech měsících bez cukru, lepku, s každodenním pitím čerstvého džusu s řepy, mrkve a jablka byly opravdu vidět výsledky. A to nejen na těle!
Moje cesta mě dále zavedla ke studii celostní a nutriční terapie, která se zaměřuje na rovnováhu těla, duše a mysli a to za pomocí přirozené, vyvážené stravy a změn v životním stylu. Toto tříleté studium mi dalo spoustu odpovědí na otázky týkající se mého fyzického i psychického zdraví. Dá se říct, že to jakoby ucelilo všechno co jsem prozkoumávala ty roky předtím. A já teď s radostí budu tyto informace předávat dál, inspirovat ke změně a pomáhat při pochopení a řešení různých zdravotních neduhů.
Samozřejmě má cesta není u konce a já se také každý den učím nové věci, získávám nové informace, ale i zakopávám… což někdy hodně bolí…
Život je neuvěřitelně zajímavý a ukazuje nám, jak je vše rozmanité a že přesně v tom je ta krása. Učí nás příjmout, že jsme každý jiný, že jsme každý naprostý originál se svými individuálními potřebami a také unikátními schopnostmi.